Možná si říkáte: „Já jsem v pohodě. Sportuju, jím zdravě, doktor mi nic nenašel.“ Jenže i tak je velmi pravděpodobné, že dýcháte úplně špatně – stejně jako většina lidí kolem vás. A tahle „drobnost“ může pomalu oslabovat vaše tělo, aniž byste si toho všimli.
Jana je třicetiletá účetní. Cvičí jógu, zdravě se stravuje a nikdy neměla žádné závažné nemoci. Přesto se už roky budí unavená. Doktoři jí nic nenašli – krevní testy v normě, štítná žláza v pořádku, srdce také.
Až když se naučila zpomalit dech a dýchat více nosem než pusou, zjistila, že její únava nebyla psychická, ale fyziologická. Tělo mělo kyslíku dost, ale neumělo ho pustit do buněk. A to je příběh, který by mohl sedět na tisíce lidí. Možná i na vás.
„Čím víc vzduchu, tím líp.“
Spousta lidí si myslí, že když se pořádně nadechnou a „napumpují se kyslíkem“, tělo bude fungovat lépe. Jenže opak je pravda – přemíra vzduchu nedostane kyslík do buněk, spíš ho tam naopak zablokuje.
„Hluboký nádech je vždycky zdravý.“
Možná vám někdo řekl: „Zhluboka se nadechni, to tě uklidní.“ Pokud to ale děláte pořád, rychle a moc často, tělo se spíš rozruší než zklidní. Správný dech je klidný, nenápadný, skoro jako by o sobě ani nedával vědět.
„Dýchání pusou je normální.“
Není. To je jen nouzovka, když nestíháte – třeba při sprintu. Přirozený dech patří do nosu. Ten totiž filtruje, ohřívá a zvlhčuje vzduch, a navíc tvoří látku (oxid dusnatý),
která pomáhá roztahovat cévy. Pusa tohle neumí.
Dobrá zpráva je, že změna není vůbec složitá. Nepotřebujete speciální vybavení, dlouhé hodiny tréninku ani složité techniky. Jde jen o to, naučit se dýchat trochu jinak – ne víc, ale lépe. A první krok je jednoduchý: začněte používat nos. Nos není jen „díra na vzduch“, je to filtr, zvlhčovač i ohřívač v jednom. Navíc v něm vzniká látka zvaná oxid dusnatý, která rozšiřuje cévy a pomáhá kyslíku dostat se až do buněk. Když dýcháte pusou, o tohle všechno přicházíte.
Další krok je zpomalení. Většina lidí dýchá zbytečně rychle – i když sedí u počítače, tělo se chová, jako by mělo běžet maraton. Když dech zpomalíte, sníží se frekvence srdečního tepu, nervový systém se uklidní a vy najednou zjistíte, že máte víc energie, klidnější hlavu a lepší soustředění. Je to paradox: méně nádechů znamená víc života.
A pak je tu malý trik – krátké zadržení dechu po výdechu. Nejde o žádné dusení, jen o jemné zpomalení, které tělu připomene, jak pracovat s oxidem uhličitým. Ten totiž není „odpadní plyn“, ale klíč k tomu, aby se kyslík uvolnil z krve do buněk. Když tělo začne zase snášet vyšší hladiny CO₂, začne fungovat efektivněji: krev se lépe okysličí, svaly vydrží víc a mozek dostane víc paliva.
Test Vám ukáže, jak dobře Vaše tělo při dýchání využívá kyslík.
Čím lépe dýcháte, tím lépe fungují Vaše buňky, svaly, mozek i celý organismus. A tím více máte energie, vitality i odolnosti vůči stresu.
Možná si říkáte: „Já jsem zdravý, mě se to netýká.“ Jenže špatný dech je jako pomalu tekoucí jed – necítíte ho, dokud vás nezačne ovlivňovat. A to už může být pozdě.
Dech máte zadarmo a pořád s sebou. Stačí se ho naučit používat správně – a tělo vám to vrátí spánkem, energií i klidem v hlavě.