Menopauza není nemoc, i když se tak často cítí. Je to přirozený přechod, který nastává obvykle mezi 45. a 55. rokem života. Tělo se během něj musí vyrovnat s prudkým poklesem hormonů – hlavně estrogenu a progesteronu. A to se projeví všude: od cév přes mozek až po nálady. Žena může zažívat návaly horka, bušení srdce, noční pocení, únavu, podrážděnost i změny postavy – třeba větší sklony k ukládání tuku v oblasti břicha.
Někde se to vnímá jako konec „mládí“. V tradičních kulturách je ale menopauza brána i jako začátek nové fáze života, kdy žena získává moudrost a sílu. A právě tohle nové období si žádá jiný přístup – nejen ve stravě nebo pohybu, ale i v dechu. Protože dech je jeden z mála nástrojů, kterým můžeme ovlivnit tělo i psychiku najednou.
V tradiční čínské medicíně se menopauza vysvětluje jako úbytek „jinu ledvin“ – to je ta část energie, která v těle ochlazuje, vyživuje a uklidňuje. Když jí ubývá, převažuje naopak jang, tedy horko a aktivita. Proto se objevují návaly, pocení, sucho v ústech nebo nespavost.
Z pohledu Číny nejde o chybu těla, ale o nerovnováhu mezi chladem a teplem. Příliš ohně bez vody. A dech tu hraje zásadní roli – jemné, klidné dýchání s delším výdechem pomáhá jang ztlumit a dodat tělu „vnitřní vodu“.
Často se doporučují i cvičení jako Qi Gong, kde dech propojujeme s jemným pohybem.
Žena v menopauze tedy podle Číňanů potřebuje přidat do života chlad, klid a výživu – a ubrat tlak, shon a přehnanou aktivitu. A právě vědomý dech je jednoduchý způsob, jak tu rovnováhu začít vracet.
Ajurvéda popisuje menopauzu trochu jinak, ale výsledek je podobný. V plodném věku je v těle silná „pitta“, tedy energie ohně a metabolismu. V menopauze se přidává „váta“ – vítr a pohyb, který přináší nestabilitu. Jenže oheň často zůstává příliš silný, a proto se objevuje vnitřní horkost, návaly, pocení, nesnášenlivost alkoholu nebo pálivých jídel.
Do toho se váta projevuje nespavostí, úzkostmi nebo roztěkaností. Takže žena cítí jak přebytek ohně, tak neklid větru. Proto Ajurvéda doporučuje dechové techniky, které chladí a uzemňují. Třeba šítali nebo šítkarí pranájámu – dech přes jazyk nebo zuby, který přináší do těla chlad a do mysli klid. Velmi užitečný je i střídavý dech (nádí šódhana), který harmonizuje nervový systém.
Velké varování Ajurvédy: v menopauze se nedoporučují ohnivé a silové dechy jako kapalabhátí nebo bhastrika, protože přikládají ještě víc ohně do už tak přehřátého systému. A to je aha moment – v době, kdy máme pocit, že musíme „přidat energii“, tělo vlastně volá po ochlazení a jemnosti.
Moderní medicína má na menopauzu velmi přesné vysvětlení: pokles hormonů rozhodí náš „vnitřní termostat“ v mozku. Hypotalamus, který reguluje teplotu, je najednou citlivější a reaguje přehnaně. Proto přijde nával horka, i když k němu není důvod. Alkohol, kofein nebo kořeněná jídla tohle často ještě zhoršují.
Další efekt je na tělo viditelný – mění se ukládání tuku. Místo boků a stehen se více ukládá do oblasti břicha, což zvyšuje riziko pro srdce a cévy. Proto se mluví o tom, že v menopauze stoupá potřeba hlídat si životosprávu, spánek i pohyb.
A co dech? Výzkumy ukazují, že pomalé dýchání dokáže snížit napětí nervového systému, zklidnit srdce a někdy i zmírnit návaly. Efekt není u všech žen stejný, ale pro mnohé znamená lepší spánek a větší pohodu. Západní medicína tedy potvrzuje to, co říká Čína i Ajurvéda – zpomalit dech, uklidnit tělo a přinést do systému více klidu funguje.
Wim Hofova metoda je dnes populární po celém světě. Kombinuje silnou hyperventilaci s dechovou zádrží a otužováním. Krátkodobě působí jako nakopávač – vyplaví adrenalin a kortizol, člověk cítí energii a sílu, navíc chlad může subjektivně ulevit při horku.
Jenže menopauza není období, kdy bychom potřebovali další stresové podněty. Hyperventilace snižuje CO₂ v krvi a může spustit bušení srdce, úzkost nebo závratě – přesně ty příznaky, které už mnoho žen řeší. Proto Wim Hofova metoda může být pro některé ženy zajímavým občasným zážitkem, ale není vhodná jako každodenní praxe.
Z hlediska dlouhodobé stability je lepší stavět na technikách, které nervový systém uklidňují – Buteyko, Oxygen Advantage, pomalý dech nebo ajurvédské chladivé pránájámy. To je to, co skutečně harmonizuje tělo v období hormonálních bouří.
Ať už se podíváme na Čínu, Ajurvédu nebo západní vědu, jedno poselství je stejné: menopauza není o tom, že bychom musely přidat výkon, ale že máme ubrat přehnanou aktivitu a vnést do těla klid.
Všechny přístupy se tedy setkávají v jednoduchém doporučení: pomalý, jemný a chladivý dech. Ten je zdarma, kdykoli po ruce, a dokáže ovlivnit tělo i mysl tak, aby se v nové životní fázi cítila žena stabilnější, vyrovnanější a více sama sebou.
v Číně se menopauza tradičně nazývá „druhým jarem“. Místo aby se brala jako úpadek, je to období, kdy žena přechází do role moudré starší, která už nemusí vydávat energii na plodnost a může ji věnovat sobě. To je úplně jiná perspektiva než naše „strašení menopauzou“.
V Indii se traduje, že ženy v menopauze mají „dostatek ohně na to, aby osvítily druhé“. Proto je doporučované, aby se učily dechům, které ten oheň kultivují, ne aby ho potlačovaly. Ajurvédští učitelé říkají, že pokud žena v této době zvládne dech, zvládne i vlastní mysl.
Když se v 90. letech zkoumal vliv dechu na návaly, některé ženy v klinických studiích přiznávaly, že pomalé dýchání jim sice úplně nezastavilo horko, ale „dalo jim pocit, že mají kontrolu“. A právě ten pocit kontroly – že si mohu pomoct sama, bez pilulek – byl pro ně tou největší úlevou.
👉 To nastartuje den s klidným nervovým systémem místo ranního stresu.
👉 Skvělý trik, který okamžitě ochlazuje tělo i mysl.
👉 Tělo přejde do parasympatiku, sníží se tep a usnete klidněji.