Možná jste o něm nikdy neslyšeli, a přitom ovlivňuje skoro každý váš den. Nervus vagus, česky Bloudivý nerv, je jedním z nejdelších nervů v těle. Prochází od mozkového kmene až do břicha a cestou se větví k srdci, plicím, žaludku a střevům. Je to nenápadný, ale mocný hráč, který propojuje mozek s tělem.
Říká se mu také „nerv klidu a trávení“. To proto, že řídí parasympatický nervový systém – tedy tu část, která nás uklidňuje, umožňuje regeneraci, podporuje trávení a zajišťuje rovnováhu. Když funguje správně, cítíme se vyrovnaně a tělo spolupracuje. Když je jeho aktivita slabá, dostává se na povrch stres, trávení stagnuje a imunitní systém se oslabuje.
Podle studií má až 40 % lidí v Evropě funkční poruchy trávení, které se částečně spojují se sníženou aktivitou vagus nervu. To je obrovské číslo – a právě proto se o tomto nervu začíná čím dál víc mluvit i mimo odborné kruhy.
Bloudivý nerv vychází z mozkového kmene, konkrétně z oblasti prodloužené míchy, a putuje dolů přes krk do hrudníku a břišní dutiny. Na své cestě vysílá větve do hlasivek, hltanu, srdce, plic, jater, žaludku a střev.
Jinými slovy: mozek se dozvídá o stavu našeho těla hlavně díky tomuto nervu.
Proto se dnes tak často mluví o propojení „hlavy a břicha“ nebo o „břišním mozku“.
Tato anatomie vysvětluje, proč problémy v trávicím traktu mohou ovlivnit psychiku a naopak – nervus vagus je tím, kdo mezi nimi přenáší zprávy. Když máme podrážděný žaludek, posílá signály do mozku a ten reaguje úzkostí nebo napětím. Na druhé straně, když jsme vystresovaní, vagus nerv oslabí svou aktivitu a trávení se zastaví.
Nervus vagus je klíčem k tomu, aby náš žaludek a střeva fungovala hladce. Podporuje tvorbu žaludečních šťáv, stimuluje střevní pohyby a reguluje chuť k jídlu. Bez něj by trávení běželo pomaleji a neefektivně. Právě oslabení vagové aktivity bývá spojováno s problémy jako je reflux, zácpa nebo dráždivý tračník.
Stres dokáže zastavit trávení doslova během vteřin. Krev se odkloní od žaludku do svalů, enzymy se přestanou uvolňovat a žaludek zůstane stažený.
Možná to znáte: před důležitou schůzkou nebo zkouškou cítíte „kameny v břiše“. To je přesná ukázka toho, jak se nervus vagus stáhne do pozadí.
Vědci zjistili, že neinvazivní stimulace ucha přes nervus vagus u pacientů s dráždivým tračníkem výrazně zmírnila bolest břicha a zlepšila pravidelnost stolice.
To potvrzuje, že posílení vagus nervu má skutečný dopad na trávení.(Shi et al., 2021)
Randomizovaná studie s taVNS u IBS-C prokázala zlepšení zácpy i bolesti břicha a nárůst vagové aktivity (HRV). JCI Insight+1
Podle klinických dat se symptomy dráždivého tračníku mohou díky stimulaci vagus nervu zlepšit až o 50 %. To je obrovský potenciál i pro lidi, kteří nechtějí hned sahat po lécích.
Ve střevech žije víc než 100 bilionů mikroorganismů – náš mikrobiom. Když je v rovnováze, trávení běží hladce, imunita je klidná a hlava se cítí bezpečněji. A právě nervus vagus je ten „hlavní kabel“, kterým se zprávy ze střeva dostávají do mozku a zpět. Vagus sbírá signály o naplnění střev, hormonech hladu a sytosti, zánětu i o molekulách, které vytváří bakterie (třeba krátkořetězcové mastné kyseliny). Mozek pak přes vagus vrací pokyny: zklidnit tep, upravit dech, podpořit peristaltiku, uvolnit trávicí šťávy.
Vagus sbírá signály o naplnění střev, hormonech hladu a sytosti, zánětu i o molekulách, které vytváří bakterie (třeba krátkořetězcové mastné kyseliny). Mozek pak přes vagus vrací pokyny: zklidnit tep, upravit dech, podpořit peristaltiku, uvolnit trávicí šťávy.
Když se ale mikrobiom rozhodí (stres, málo spánku, chudá strava, antibiotika), do mozku míří „poplachové“ zprávy. Tělo to může prožívat jako nadýmání, křeče, zácpu/průjem, v hlavě jako neklid, úzkost, podrážděnost.
Dobrá zpráva: vagus se dá posilovat a tím celou osu znovu „přeladit“.
Pomáhá pomalý výdech (třeba 3–6), brumlání/zpěv, jemná masáž ucha, studená voda na obličej, a zároveň střevu prospívá každodenní vláknina (zelenina, ovoce, luštěniny), fermentované potraviny (kysané zelí, kefír), pravidelný spánek a klidný pohyb.
„Výzkum potvrdil, že nervus vagus je hlavní spojnicí mezi mozkem, střevy a mikrobiomem…“ (Bonaz et al., 2018)
Přehled shrnuje roli vagu jako hlavního kanálu osy mikrobiota–střevo–mozek (cca 80 % aferentních vláken) a souvislost s psychikou i trávením. Frontiers+1
Jedna z nejdůležitějších rolí bloudivého nervu je spojení dechu a srdce. Tyto dva rytmy – dechový a srdeční – spolu neustále komunikují a vzájemně se ovlivňují.
Nervus vagus není jen o dýchání a srdci, ale hodně zasahuje i do naší psychiky. Když funguje dobře a je aktivní, máme větší šanci cítit se klidně, vyrovnaně a v bezpečí.
Psychika a tělo jsou propojené. To, jak dýcháme a jak pracuje vagus nerv, doslova formuje náš vnitřní svět. Proto lidé, kteří trénují vědomý dech, zpěv, meditaci nebo jemné masáže, často popisují, že se jim zlepšila nálada, spánek i vztah k sobě.
Takže jednoduchá věc, jako je pomalý výdech nebo brumlání melodie, není jen o relaxu.
Je to vlastně trénink, jak dát mozku signál.
„Jsem v klidu, jsem v bezpečí.“
Studie ukázala, že už jen pomalé a vědomé dýchání dokáže stimulovat nervus vagus a přepnout tělo z režimu stresu do režimu klidu a trávení. Prakticky to znamená, že každý nádech a výdech může fungovat jako dálkové ovládání pro náš nervový systém. (Gerritsen et al., 2018)
Nervus vagus je víc než jen nerv. Je to dirigent, který řídí, jestli tělo běží na vlně stresu, nebo klidu. Ovlivňuje trávení, srdce, dýchání, imunitu i psychiku.
Dobrá zpráva je, že jeho sílu máme ve svých rukou. Dechem, hlasem, vodou i jednoduchými rituály můžeme každý den posílit svůj vnitřní klid a zdraví.
Bloudivý nerv je jako vnitřní terapeut. Když mu budeme naslouchat a podporovat ho, odmění se nám klidem, lepším trávením, silnější imunitou a větší odolností vůči stresu.